18. listopadu 2011
I když je to někdy těžké, je potřeba nenechat se otrávit současným děním a pokračovat v nastoupené cestě. Protože všechny ostatní úvahy nás vracejí zpět do nesvobody.
Zítra oslavíme státní svátek dne boje za svobodu a demokracii. Tento svátek je připomínkou dvou zásadních událostí v našich novodobých dějinách.
Po pohřbu studenta Jana Opletala, který se stal posledním projevem odporu českého lidu proti německé okupaci naší země v roce 1939, nařídil říšský kancléř Adolf Hitler, aby jakékoliv další demonstrace nebo projevy odporu byly okamžitě a nemilosrdně potlačeny vojenskou silou. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a 9 z nich popraveno, 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů.
Při pokojné demonstraci studentů k padesátému výročí těchto událostí policie v Praze na Národní třídě brutálně zakročila proti demonstrujícím. Tato událost a toto datum se tak stalo symbolem a je považováno za začátek „sametové revoluce“ a pádu komunistického totalitního režimu v bývalém Československu.
„Připomínat si, že jsme v současné době, i přes mnohé nedostatky, normální fungující demokracií, kde jsou chráněna lidská práva, hájeny zájmy menšin a dodržovány všechny politické, osobnostní a ostatní svobody.“
Slavíme tedy dvacáté druhé výročí pádu komunismu u nás. Jde o významnou událost, kterou je třeba si neustále připomínat. Za těch dvacet dva let se tehdejší podzimní události staly součástí historie, kterou již dnešní studenti a mladí lidé příliš neznají a v kontextu svých dnešních životů je pro ně „předlistopadová“ realita těžko představitelná. Svobodu a možnosti s ní spojené berou tak trochu jako samozřejmost a mnohem více vnímají pouze negativa spojená s dalším vývojem.
Jako dnes si pamatuji euforii, kterou jsem ještě jako středoškolský učitel spolu s ostatními prožíval. Byla to doba velkých snů, ideálů a vizí, plná očekávání a nadějí. Samozřejmě, že ne vše co jsme očekávali, se naplnilo.
V současné době, kdy jsou nejčastěji skloňována slova jako krize, korupce, manipulace, která je plná politických skandálů a nepěkných vyhlídek do budoucna, a která je pro mnohé zklamáním a jakousi deziluzí, je o to důležitější si tehdejší události připomínat. Připomínat si, že jsme v současné době, i přes mnohé nedostatky, normální fungující demokracií, kde jsou chráněna lidská práva, hájeny zájmy menšin a dodržovány všechny politické, osobnostní a ostatní svobody. I když je to někdy těžké, je potřeba nenechat se otrávit současným děním a pokračovat v nastoupené cestě. Protože všechny ostatní úvahy nás vracejí zpět do nesvobody.
Připomeňme si tedy zítra památku studentů, kteří padli za svobodu ve třicátých letech i těch, kteří v listopadu 1989 načali pád totalitního systému. Připomeňme si, že za některé věci stojí bojovat.
