2. října 2012
Tým zdravotníků IKEM představil na tiskové konferenci úspěšně zvládnutý velmi složitý chirurgický zákrok, zjednodušeně: náhradu srdce dvěma čerpadly, která funkci srdce nahrazuji do doby než bude k dispozici srdce k transplantaci. Skutečně skvělý výkon a celý tým si zaslouží velké uznání.
Jde mi však o něco jiného. Na tiskové konferenci byla představena historie, technika zákroku ve vztahu k pacientovi, ale také byl představen zástupce příslušné zdravotní pojišťovny, kterému ředitel IKEM srdečně poděkoval za souhlas s financováním operace. Na powerpointové prezentaci byly náklady dosud vyčísleny na zhruba 10 milionů Kč. Zástupce pojišťovny prohlásil, že toto rozhodování bylo mezní, ale pojišťovna se nakonec pod časovým tlakem rozhodla provedení zákroku podpořit.
Nevím, ale nějak se mi v tento moment sevřelo hrdlo, protože dobro konkrétního pacienta a lékařská přísaha byly dány do přimé konfrontace s finančním rozhodováním o jeho bytí a nebytí. Tváří v tvář štastnému pacientovi, který byl na tiskové konferenci přítomen působil tento kontrast o to výrazněji. Škoda, že nikdo z přítomných novinářů nepoložil otázku, jak drahá by operace musela být, aby provedení zákroku pojišťovna zamítla. Co by řekl dnes Hippokrates na to, že o osudu člověka nerozhoduje um lékaře, ale rozhodnutí anonymních úředníků pojišťovny. Inu, žijeme v jiné době. Nebo ne?
