Jelikož se o tom příliš nepsalo, tak možná mnoho lidí vůbec neví, jak vážně například v minulosti silácká gesta poškodila naše obchodní vztahy s Čínou. Zatímco státy Evropské unie i USA s asijskou velmocí čile obchodovaly, Česká republika se na několik let ocitla ve vakuu. Pozitivní efekt nepřišel žádný. Abych nebyl špatně pochopen, případně osočen z přízemnosti. Rozhodně netvrdím, že na prvním místě mají být vždy ekonomické zájmy bez ohledu na lidská práva a další závažné otázky. Historie již mnohokrát ukázala, že symbolická gesta přispěla i k otočení dějin.
Pouze volám po tom, aby si politici uvědomili, že následky jejich gest ponesou občané České republiky. Je třeba umět odhadnout, kdy nemá smysl hrát si na hrdinu a kdy se naopak odhodlat k hrdinskému činu, i za cenu nějakých obětí. Při vědomí, že jsou v sázce tisíce pracovních míst, bych náš postoj k Rusku zvažoval opravdu velmi pečlivě. Naopak v otázce pomoci volyňským Čechům nesmíme váhat ani vteřinu. Naši krajané žijící na Ukrajině nás o pomoc žádají a bylo by historickou chybou a ostudou, kdybychom jim ji neposkytli v plném rozsahu. Tato pomoc bude nepochybně stát Českou republiku finanční prostředky, ale jsem přesvědčen, že v tomto případě se jedná o krok, na který bude moci být celý náš národ právem hrdý. Z minulosti si přece ještě dobře pamatujeme, jak lidé v okolních státech pomáhali československým emigrantům i naší zemi v těžkých obdobích.
Teď máme příležitost pomoci jiným my. Musí se však jednat o rychlou, rozhodnou a opravdovou pomoc. Zatím jsme se postarali o několik desítek zraněných, což je chvályhodné, ale v silách a možnostech České republiky je nepochybně mnohem víc. A jsem přesvědčen, že tím zároveň budeme hájit české národní zájmy, zejména směrem do budoucnosti.
