Supermarket

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil na adresu zemí střední Evropy, že Evropa není supermarket. Chtěl tím patrně říci, že země, jako je Česko, si vybírají z EU jen to, co se jim líbí, aniž by zaplatily svou ochotou dodržovat pravidla a uznávat evropské hodnoty.

Podobenství o supermarketu je jistě neobyčejně nápadité, je však otázka, zda bylo v tomto případě použito správně. Nabízejí se přinejmenším dvě jiná a možná hlubší použití tohoto příměru.

K supermarketu bývá často a nikoli neprávem připodobňováno současné provozování politiky. Politické strany se chovají, jako kdyby se ve volbách neobracely na občany, ale na konzumenty. Nabízejí své programové zboží s hlasitostí trhovců, kteří se předhánějí, kolik slevy komu nabídnou a co kdo dostane jako bonus úplně zadarmo.

Brzy po volbách se zjišťuje, že nabízené zboží bylo bohužel bez garance. V politickém supermarketu najdeme nové strany a hnutí, jejichž program sice není úplně zřetelný, je však nabízen ve skvělém, svůdném a neokoukaném obalu. Až po rozbalení zákazník zjistí, že si pořídil něco, o co vlastně vůbec nestál.

Kdo ví, co budou po rozbalení letošního volebního dárečku říkat Francouzi. Tím spíše, že většina z nich si ho neobjednala.

Supermarket může sloužit jako příměr také v dalším ohledu. Jak známo, obchodní řetězce dosahují poměrně nízkých cen svého zboží mimo jiné tím, že dokáží postupovat velice tvrdě vůči svým dodavatelům a nekompromisně je vedou ke vzájemnému srážení cen za jejich výrobky.

Země střední a východní Evropy hrají v tomto příběhu roli subdodavatelů, kteří jsou za produkty své práce odměňováni výrazně hůř než jejich kolegové na západ od našich hranic. Přitom si v roli zákazníků musejí v supermarketu kupovat zboží za cenu mnohdy téměř srovnatelnou s tou na Západě.

Co na to Macron? Zatím hodlá zavést stejnou mzdu pro pracovníky vysílané z Východu jako pro rodilé Francouze. Přilepšit tím našim řidičům a zaměstnancům stavebních firem, anebo jim chce francouzský trh znepřístupnit? To se dozvíme právě až po rozbalení onoho tak lákavého obalu.

 

Text vyšel v deníku Právo.