7. března 2013
22. února 2013 podepsala vláda smlouvy s 16 církvemi a náboženskými společnostmi ohledně finanční části církevních restitucí. Jenom pro připomenutí, církve mají obdržet jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromých osob, během 30 let, téměř 60 miliard korun navýšených o inflaci.
Přesně o tu inflaci, kterou například vláda upírá důchodcům při valorizaci důchodů. Jak víme, koncem minulého roku vláda prosadila, že starobní důchody porostou jen o třetinu růstu průměrné mzdy a třetinu inflace, to znamená ne o celou inflaci, jako je to v případě církví.
Takové rozdíly v zacházení s různými skupinami obyvatel jsou více než nespravedlivé.
Domnívám se, že vláda měla také vyčkat s podpisem smluv do konečného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Stejného názoru jsou i někteří experti na ústavní právo, kteří považují jednání vlády sice ne za protizákonné, ale rozhodně proti dobrým mravům.
Podle mne je proti dobrým mravům i samotné ,,vyrovnání“ v takové podobě a rozsahu. Je pro mne zarážející, že pouze jediná Bratrská jednota baptistů má za to, že jejich církev za totality utrpěla jen zanedbatelné přímé majetkové křivdy. Ač měla dostat podle zákona o vyrovnání s církvemi 227 miliónů korun, odmítla je a chce se vrátit k samofinancování sborů, tak jak tomu bylo v historii.
Jak je možné, že pouze jediná církev odmítla tyto, jak mnozí kněží říkají ,,nepožehnané peníze“, když všechny přece ví: