Restituce se obrátí proti církvím

22. února 2013 podepsala vláda smlouvy s 16 církvemi a náboženskými společnostmi ohledně finanční části církevních restitucí. Jenom pro připomenutí, církve mají obdržet jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromých osob, během 30 let, téměř 60 miliard korun navýšených o inflaci.

Přesně o tu inflaci, kterou například vláda upírá důchodcům při valorizaci důchodů. Jak víme, koncem minulého roku vláda prosadila, že starobní důchody porostou jen o třetinu růstu průměrné mzdy a třetinu inflace, to znamená ne o celou inflaci, jako je to v případě církví.

Takové rozdíly v zacházení s různými skupinami obyvatel jsou více než nespravedlivé.

Domnívám se, že vláda měla také vyčkat s podpisem smluv do konečného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Stejného názoru jsou i někteří experti na ústavní právo, kteří považují jednání vlády sice ne za protizákonné, ale rozhodně proti dobrým mravům.

Podle mne je proti dobrým mravům i samotné ,,vyrovnání“ v takové podobě a rozsahu. Je pro mne zarážející, že pouze jediná Bratrská jednota baptistů má za to, že jejich církev za totality utrpěla jen zanedbatelné přímé majetkové křivdy. Ač měla dostat podle zákona o vyrovnání s církvemi 227 miliónů korun, odmítla je a chce se vrátit k samofinancování sborů, tak jak tomu bylo v historii.

Jak je možné, že pouze jediná církev odmítla tyto, jak mnozí kněží říkají ,,nepožehnané peníze“, když všechny přece ví:

• že počet lidí žijících u nás z ruky do úst stále roste..
• že na samotném příjmovém dně je deset procent domácností včetně dětí a finančně slabých je dvacet procent..
• že deset procent příjmově nejslabších domácností hospodaří s čistým příjmem necelých šesti tisíc korun na osobu za měsíc..
• že se letos díky zvýšené DPH, zdražování a rekordní nezaměstnanosti počet lidí na finančním dně ještě zvýší..
• že střední třída upadá a přibývá domácností, které ještě nedávno s příjmy patřily do  střední třídy a teď své závazky nejsou schopné platit, přestože utrácí méně ..
• že zatímco v roce 2009 byly domácnosti schopné ušetřit jedenáct procent svých příjmů, v roce 2011 už jen něco přes devět procent a stále více se rozevírají sociální nůžky..
• že v Česku si lidé vydělají 24 626 korun ve středových hodnotách a například průměrný Němec si měsíčně na výplatnici přečte sumu 91 600 korun, přičemž naši západní sousedé utratí o dost méně za stejné potraviny i nájem..