Politika ČSSD připomíná lyžování

24. srpna 2010

Tahle slova určitě potvrdí komentátoři politického dění, a vyřknou-li je dnes, pak bohužel směrem k počínání současné české sociální demokracie.

Ta od květnových parlamentních voleb hledá nejen nástupce Jiřího Paroubka v čele, ale především sama sebe. A hledá stejně jako nešťastný král v klasické české pohádce - zmateně, nahlas a za pomoci mazaných rádců. Nemůže se pak zlobit na novináře, že využívají vnitrostranických sporů a osobních invektiv jejich aktérů k opepření zpráv v okurkové sezóně, nemůže se zlobit ani na občany, kteří jsou jejím počínáním zmateni a rozpolceni. Sociální demokracie zkrátka předváděním nepovedeného slalomu míjí jednu branku za druhou a myslí si, že si toho lidé nevšimnou. Jihočeští a pražští sociální demokraté požadovali již na konci června svolání sjezdu v mimořádném termínu, nejlépe na přelomu září a října. Obávali se, že déletrvající období bez řádně zvoleného předsedy a bez zásadních programových změn, které je nutno přizpůsobit společenskému ovzduší na začátku třetího tisíciletí, může ČSSD poškodit více, než si jsou mnozí ochotni připustit.

Tento návrh ale neuspěl s odůvodněním, že předkomunální oranžová jízda bude stylová a že díky tomu bude ČSSD v cíli zase na bedně.

Místo toho se lidem předvádí opatrnický styl ve stylu lyžařů z exotických zemí, bez chuti, drajvu i rizika balancování na jedné lyži.

Co s tím? Původně jsem si zakázal veřejně se vyjadřovat k budoucímu směřování ČSSD, ale předváděný slalom, kdy je některým samozvaným závodníkům s oranžovým číslem jedno, na kolikátém místě dojedou, hlavně když na sebe upozorní, podobně jako legendární 'orel' Eddie Edwards, mě nutí zákaz porušit.

Veřejnost očekává, že sociální demokracie bude stát na stráži spravedlnosti a solidarity, že bude slyšet ve věci návrhů individualistického pojetí tarifu ve státní správě, snižování stavu i platu hasičů a policistů, zavádění školného, navíc s alibistickým odkladem, nebo ukončení podpory bytové výstavby.

Že se zkrátka zase bude starat víc o lidi než o stranické pašalíky. A že přípravu volby Velkého Vonta si nechá víc pro sebe, ať už to bude Losna, Mažňák nebo Vláďa Dratuš.

Blogy