11. července 2011
Kdyby to nebylo tak závažné téma, které ovlivňuje životy tisíců lidí, mohli bychom se nad tím snad i pousmát. U Třemošné u Plzně postavilo ŘSD, tedy stát, nový obchvat obce za téměř 1 miliardu korun. Tato stavba odvede dopravu ze středu obce a dopřeje jejím obyvatelům více klidu a bezpečnosti pro život. Jenže ouha, opak je zatím pravdou. Několik občanů, kteří mají své domy na kraji obce, se odvolalo proti uvedení obchvatu do provozu, přičemž argumentují zhoršením svých životních podmínek, zvýšením hluku a častými kolizemi lesní zvěře s projíždějícími auty.
Svou stížnost podali tito občané k soudu, který jim údajně dal zapravdu a předběžným opatřením užívání obchvatu zakázal. Možná se divíte slůvku „údajně“, je ale bohužel na místě. Dopis od soudu odešel dle informací z médií minulý pátek a zatím nedorazil ke svému adresátovi, tedy k ŘSD. Pro zajímavost: budovy soudu i ředitelství ŘSD, kam dopis míří, se nacházejí v Praze. Pracujeme tedy všichni s usnesením soudu, které mají k dispozici pouze média. Toto usnesení soudu údajně nařizuje, aby se nepoužívaly žádné stavby a dopravní objekty spojené s jedním konkrétním stavebním povolením. Převedeno do praxe, ŘSD Plzeňskému kraji nejprve oznámilo, že na základě takového usnesení by muselo ustoupit od původní varianty, tedy vrátit dopravu na původní silnici. Následně byl tento postup ještě přehodnocen a ŘSD došlo k závěru, že by bylo nutné uzavřít dopravu do Třemošné od Plzně úplně. Pro představu se jedná o komunikaci, po níž jezdí denně cca 10 tisíc aut směrem od Plzně na Most.
Ten, kdo zná již tak složitou dopravní situaci přes Plzeň, pochopí, že to byla zpráva, kterou nešlo jen tak přejít. Jako hejtman jsem tedy svolal Bezpečností radu Plzeňského kraje, která většinou řeší hlavně přírodní a jiné katastrofy, abychom se spolu s policií, hasiči, záchrannou službou a dalšími institucemi poradili, co lze v této věci učinit. Možností není mnoho, jelikož soudní rozhodnutí je nutné akceptovat. A to i přesto, že k mému velkému údivu nebylo ŘSD k jednání o předběžném opatření přizváno a bylo (prý) rozhodnuto od stolu. Věřím, že kdyby si byl soud vědom všech problémů, které takovým rozhodnutím způsobí, neučinil by tak.
Hlavní spor mezi občany, sdruženými v občanském hnutí Orlík, a ŘSD je především o míře hluku, který nový obchvat přináší. Obě strany mají vlastní měření, které se významně liší. ŘSD argumentuje tím, že jejich měření neodhalilo překračování hlukových limitů, a že tedy protihlukovou stěnu, kterou požaduje občanské sdružení, stavět nebude, protože mu to nedovoluje zákon. Občanské sdružení zase říká, že disponuje rozdílným posudkem, a že je povinnost ŘSD protihlukovou stěnu postavit. Chtěli jsme udělat nové měření státní referenční laboratoří, má to však dva háčky. Za prvé, plnohodnotné měření je možné provést až v září, protože prázdninová doprava nedosahuje intenzity, která byla při původních měřeních. Za druhé, kdyby se zastavila doprava na obchvatu na základě rozhodnutí soudu úplně, není vlastně co měřit.
Uzavření hlavního tahu na Most by mimo jiné také znamenalo omezení činnosti průmyslových podniků, jako je Čepro, jehož pobočka v Třemošné sídlí, a Škoda jaderné strojírenství, u něhož by to znamenalo utlumení nebo dokonce zastavení výroby. Hlavní problém však je, že neexistuje plnohodnotná objízdná trasa. Domy lidí, kteří si stěžují na hluk z obchvatu v Třemošné, jsou od silnice vzdáleny několik desítek metrů. Domy lidí, kteří žijí například v Příšově, kudy by mohla objízdná trasa vést, jsou od silnice vzdáleny metry tři. Každý má právo hájit svůj zájem, a pokud žijeme v právním státě, tak podání u soudu je určitě legitimní obranou. Čemu ale nerozumím, je důvod, proč soudní rozhodnutí, tedy pokud bylo napsáno a pokud dorazí, neřešilo veřejný zájem a nebralo v potaz škody, které tím vzniknou.
Ještě se mi chce říci, že by se měl v prvé řadě používat zdravý rozum, což se ale v dnešní době skoro neodvažuji. V pondělí se setkám se všemi účastníky tohoto sporu a pevně věřím, že dojdeme k dohodě, jak tuto situaci odblokovat. Kraj se na stavbě obchvatu neúčastní, ujal jsem se ale role jakéhosi moderátora a teď i koordinátora hledání případného náhradního dopravního řešení. Na to máme samozřejmě tým odborníků, ale je třeba říci, že i oni nevěřícně kroutí hlavou. Budeme hledat rychlé a levné řešení. Letité soudní spory se jen prodraží, zhorší dopravní situaci v celém kraji a na léta pošramotí mezilidské vztahy. Na pondělní jednání jdu s tím, že nechci řešit to, co bylo, ale to, co bude.
