Lihové pokrytectví české pravice

Pokud bychom v roce 2004 nezavedli v České republice kolkování lihovin, byla by dnes vláda v boji proti metylalkoholovým otravám do velké míry bezradná. Bez kolků nelze ověřit a spolehlivě potvrdit skutečný původ jedné jediné lahve alkoholu, která je distribuovaná do prodeje. Bez systému kolkování by po takto rozsáhlé aféře s otravami nebylo možno spustit opětovný prodej lihovin, ani opětovný export, protože jednotlivé dodávky lihovin by se od sebe nedaly spolehlivě odlišit a dosledovat (vláda mohla najít řešení v jiné barvě písmen na nových kolcích).

Ačkoliv se dnes kolkování lihovin jeví jako samozřejmost, a debata se vede spíše o jeho technickém zdokonalení, či přímým spojením s předchozí platbou daně,  prosazení tohoto opatření nebylo v roce 2004 vůbec jednoduché. Stál proti němu přirozeně odpor všech, kdo si nepřáli vzhledem ke svému nelegálnímu podnikání větší kontrolu státu nad trhem s lihovinami. Kolkování se bránili v té době také výrobci, kteří nechtěli mít dodatečné náklady. A v čele politického odporu proti zavedení kolků byla tehdy opoziční ODS. Protestovala proti takové formě regulace, administrativní náročnosti a nákladům pro podnikatele. Tehdejší hlavní bojovník proti kolkování Martin Říman v rozpravě dokonce tvrdil, že na kolkování „ prodělají poctiví obchodníci a vydělají šmelináři a podvodníci“. Proti zákonu tedy hlasovali jak poslanci, tak senátoři ODS. Zůstali ovšem sami, ostatní politické strany zavedení kolků v tehdejším Parlamentu podpořily.

Platí, že nejvíce opatření proti daňovým únikům v oblasti lihovin bylo přijato za vlády ČSSD v letech 2003-2005. Vláda se po roce 2002 cíleně zaměřila na přijetí celé řady legislativních a organizačních opatření, zaměřených proti daňovým únikům. To se týkalo také výběru spotřební daně, včetně správy a výběru spotřební daně z lihu. Legislativní a organizační opatření, přijatá v letech 2003-2005 byla v této oblasti největší od vzniku České republiky v roce 1993. Pro ilustraci uvádím nejzásadnější vládní kroky, které jsem prosadil jako tehdejší ministr financí: 

1. Od 1. ledna 2004  byla správa všech spotřebních daní kompletně převedena na Celní správu, která byla jako ozbrojený sbor vybavena silnějšími pravomocemi zejména pro boj s daňovými úniky, než civilní daňová správa. Od tohoto data výrazně vzrostl počet kontrol, zaměřených na tabákové výrobky, lihoviny a pohonné hmoty. Vzrostl také počet odhalených ilegálních továren na cigarety a alkohol. Přímo v lihovarech byl využíván institut stálého celního dohledu 24 hodin denně.

2. Od 1. ledna 2004 zakázal zákon o spotřebních daních prodej tabákových výrobků a lihovin na tržnicích a tržištích (par. 133, odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb.).

3. Od 1. ledna 2005 bylo po vzoru řady zemí EU včetně Slovenska zavedeno celoplošné povinné kolkování všech lihovin. Zavedení kontrolních pásek výrazně zvýšilo výběr spotřební daně z lihu. Zatímco v roce 2004 se na této dani vybralo 3,8 miliardy korun, v roce 2005 to bylo již 5,8 miliardy korun, což znamenalo meziroční zvýšení výnosu o 53% bez zvýšení sazby daně! V roce 2006 se pak vybralo již 6,8 miliardy korun. Kolkovaní lihovin tedy prokazatelně omezilo daňové úniky, zvýšilo výnos daně pro státní rozpočet a posílilo možnost kontroly trhu s lihovinami všemi kontrolními orgány státu.

4. V roce 2005 byl schválen zákon o registračních pokladnách, pokladny měly být zavedeny k 1.1.2007, později byla účinnost posunuta na 1.1.2008. Zákon o registračních pokladnách byl ale zrušen v roce 2007 v rámci tzv. zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který prosadila Topolánkova vláda. V současné době po opětovném zavedení pokladen volá v souvislosti s lihovou aférou celá řada podnikatelských organizací a také odbory. 

Vládní ofenziva v boji s daňovými úniky v oblasti lihovin bohužel fakticky skončila rokem 2006, kdy se vlády ujala pravice. Nelegální výroba lihu přestala být na základě návrhu ministra Pospíšila z ODS trestným činem. V roce 2012 pak došlo k tragické sérii otrav methylalkoholem, která podle všech dosavadních zjištění souvisí s černým obchodem s lihem, nad nímž stát ztratil v posledních letech do značné míry kontrolu. Česká pravice, která vládne posledních šest let, má důvod zpytovat svědomí.