28. října 2013
Ač nerad, musím dát tentokrát výjimečně za pravdu Miroslavu Kalouskovi. Jde o podraz.
Výzva předsednictva ČSSD Bohuslavu Sobotkovi druhý den po sněmovních volbách, aby rezignoval na post předsedy strany, a jeho odstavení z vyjednávacího týmu o nové vládě, je skutečně podrazem. Hned dvojitým. Kalousek říká: „Zaprvé je to podraz na vlastní členy strany, protože v okamžiku, kdy sociální demokracie jako vítěz voleb má veškerou energii věnovat sestavení silné a kompetentní vlády, tak předvede domácí zabijačku v přímém přenosu a zařízne si vlastního předsedu. A zadruhé je to podraz na voliče, protože celou kampaň je prezentován pan předseda Sobotka jako budoucí premiér v případě volebního vítězství.“
Připomeňme si, že na krajské úrovni se událo cosi podobného po sněmovních volbách v roce 2010 v Praze. Populární jednička pražské kandidátky Jiří Dienstbier ml. byl odstaven z povolebního vyjednávání – a nakonec i z podílu na moci na pražské radnici, kde ČSSD vkráčela do koaliční náruče s kmotry cinknutou ODS. Aby byla ČSSD po pár měsících jako užitečná idiotka odkopnuta a nahrazena TOP 09.
To rozhodnutí je sprosté. Na volební kampani se totiž podíleli všichni, včetně těch, kteří hlasovali pro ono usnesení. Se skrytými i otevřenými projevy neloyality vůči svému předsedovi, které se samozřejmě na nepřesvědčivém volebním výsledku ČSSD určitě spolupodepsaly…
Rozhodnutí předsednictva ČSSD bude mít pro tuto stranu ve stávající podobě zničující důsledky. Bez ohledu na to, zda Bohuslav Sobotka svoji pozici předsedy ustojí či nikoli. V povolebních vyjednáváních odsuzuje ČSSD do role partnera, který v koaličních vyjednáváních bude nutně tahat za kratší konec provazu. Stejně tak tomu bude u nové vlády s účastí ČSSD. Pokud vůbec vznikne. Zvyšuje pravděpodobnost rozštěpení strany a oslabení její schopnosti být kompetentní nositelkou levicově orientované politiky.
V širším společensko-politickém kontextu dále oslabí už tak nízkou důvěru voličů v „zavedené“ strany, především právě v ČSSD, a podpoří jejich sympatie k jiným - především k těm novým a ještě méně čitelným - politickým subjektům.
Jde tedy o rozhodnutí nejen podrazácké a sprosté, ale i svrchovaně hloupé.
