22. září 2014
Rozhovor s náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky Petrem Pavlem (Právo 18. 9.) přinesl víc otázek než odpovědí.
Podle armádního generála stojí před námi tato volba: „Buď budeme pevnou součástí Aliance a můžeme se spolehnout na pevné garance, anebo se svými postoji budeme stavět na periférii a pak musíme počítat, že odezva spojenců vůči nám bude jako k periférii.“
Toto vyjádření vyvolává několik otázek. Tak především, kdo bude vyhodnocovat, nakolik jsou naše postoje disciplinované, a tedy jak velkou obranu od spojenců si zasloužíme?
Až do zmíněného rozhovoru jsem žil v představě, že článek pět smlouvy států NATO, podle kterého je útok na jednu alianční zemi útokem na celou Alianci, platí bezpodmínečně.
Nyní se z úst vysokého vojenského představitele dozvídám, že pomoc ze strany spojenců bude odstupňovaná. Opravdovou podporu mohou očekávat pouze ti, kteří „nesklouznou do pochybností“ a za nic na světě si nepřipustí myšlenku, jestli není náhodou část pravdy i na druhé straně.
Petr Pavel soudí, že bychom měli postavit naše hodnoty nad dílčí pochybnosti. Co pak ale budeme dělat s lidmi, mezi jejichž hodnoty patří právo na to, zachovat si chladný rozum, nevěřit fanaticky jenom jedné straně a raději dvakrát měřit, než se jednou řízne?
Od armádního generála jsem se dozvěděl, že takoví lidé jsou naším hlavním nebezpečím. Od pohotových komentátorů zase vím, že mezi tyto bábovky a slabochy, kteří příliš přemýšlejí a pak si dovolí třeba i zapochybovat, patří mimo jiné prezident republiky, premiér, ministr obrany a řada poslanců vládní koalice.
Patřím mezi tvárné bábovky. Mám totiž hlubokou nedůvěru k lidem, kteří dokážou disciplinovaně zatlačit jakékoliv pochybnosti. Mám obavy z lidí, kteří s ústy plnými nejvyšších demokratických hodnot vydávají regulérně zvolené představitele za nebezpečí pro naši zemi.
A mám obavy z lidí, kteří s vojenskou řízností tvrdí, že před námi stojí jediná volba: buď budeme držet hubu a krok, anebo nás naši spojenci hodí přes palubu. Asi jsem článek pět smlouvy o NATO četl nepozorně. Žádné rozkazy v tomto smyslu jsem v něm nenašel.
Zdroj: Právo, 20.9.2014
