15. března 2012
Jako členka Rady Evropy jsem ráda, že po dlouhých letech nakonec český prezident V. Klaus podepsal dodatek k Evropské sociální chartě o kolektivních stížnostech. Tento dodatkový protokol je úmluvou Rady Evropy a v platnost vstoupil po uložení páté ratifikační listiny v roce 1998. Samotný protokol doplňuje stávající kontrolní mechanismus Evropské sociální charty. Jeho podstatou je uznání smluvních stran protokolu, že právo podávat stížnosti na neuspokojivé provádění Evropské sociální charty mají mezinárodní organizace zaměstnavatelů a odborů.
ČR podepsala dodatkový protokol v roce 2002. Následně byl předložen oběma komorám Parlamentu ČR k ratifikaci a Poslanecká sněmovna i Senát daly souhlas s ratifikací tohoto dodatkového protokolu v roce 2003. Podle sdělení z Kanceláře prezidenta republiky byl dokument doručen k provedení ratifikace dne 23. října 2003. Od té doby dodatkový protokol ležel v Kanceláři prezidenta republiky, aniž by byla ratifikace provedena. Přitom se nejedná o bezvýznamný dokument. Přijetí tohoto protokolu je totiž z pohledu Rady Evropy a jejich členských států považováno, jako významný krok ke skutečné ochraně práv zaručených Chartou.
Kde není žalobce, nemůže být ani soudce. Samotná ratifikace je sledována i EU. V pravidelné zprávě EU za rok 2000 je tento protokol zařazen na seznam stěžejních mezinárodních úmluv na ochranu lidských práv. V rámci mé práce v Radě Evropy jsem byla již dotázána na stav ratifikace v EU. Proto jsem ráda, že ČR tento svůj závazek již splnila. Je škoda, že to trvalo tak dlouho, což nepřispělo k naší prestiži. Doufám, že současná vláda se z toho poučí a využije ochotu pana prezidenta podepisovat významné mezinárodní smlouvy a přesvědčí ho o nezbytnosti podepsat také fiskální dohodu EU.
