Český postoj je střízlivý a rozumný

S blížícím se jarem se dá očekávat, že v Evropě znovu zesílí téma uprchlické krize. Příznivé počasí přiměje další obyvatele z krizových oblastí vydat se na cestu a pokusit se najít nový domov v některém z evropských států.

V této souvislosti je třeba ocenit střízlivý postoj České republiky, na kterém má velkou zásluhu premiér Bohuslav Sobotka. Čas ukazuje, o kolik rozumnější je náš přístup než postoj většiny dalších členských států unie.

Naše země nikdy nevzbuzovala v uprchlících falešné naděje, že Evropa může přijmout libovolný počet běženců a postarat se o jeho doživotní štěstí. Česká republika samozřejmě dlouhodobě řeší problematiku uprchlíků ze států, kde jim hrozí například za politické postoje vězení či dokonce smrt. Stejně tak jsme dlouhá léta cílovou zemí řady ekonomických migrantů, kteří přicházejí především z východních zemí za prací. Nicméně vše se děje v rozumné míře a přiměřeně dané situaci.

Na druhé straně se ovšem zástupci vlády dokázali vyhnout svodům siláckých řečí na adresu uprchlíků, zlehčování jejich situace a vyvolávání nenávistných nálad vůči nim. Je nepochybné, že významnou část migrantů tvoří lidé z rozvrácených zemí, kteří jen chtějí přežít. Často nehledají útočiště pouze pro sebe, ale především pro své blízké, hlavně pro děti. Zůstat apatičtí vůči jejich zoufalé situaci není možné. Evropská kultura je kulturou pomoci bližnímu, jakkoliv se někdy při pohledu do denního tisku může zdát, že tento křesťanský étos už je dávno pryč.

Pokud v Evropě zvítězí postoj zastávaný od začátku Českou vládou, pak státy budou přijímat pouze takový počet uprchlíků, které se dají zvládnout bez rizika vlastních vážných problémů. Pomoci se přitom dostane lidem prchajícím z krizových oblastí, především z regionů zasažených válkami. Příchozí budou moci počítat s pomocí naší společnosti, aby se ve svém novém domově nestali občany druhé kategorie. To bude i od nás vyžadovat více než jen kvóty nebo sociální dávky.

Myslím, že český přístup prezentovaný naší vládou je nejen rozumný, ale z dlouhodobého hlediska vlastně jediný možný.