6. dubna 2011
Na půdě Evropského parlamentu finišuje velmi čilá debata nad klíčovým dokumentem, který má šanci výrazně ovlivnit podobu a směřování evropského cestovního ruchu. Jmenuje se „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch.“
Dokument reaguje jak na potřeby odborníků a podnikatelů v cestovním ruchu, tak výrazně zjednodušuje podmínky pro spotřebitele, tedy turisty. Mezi nejvýraznější témata, která jsou aktuální právě v České republice, patří mezi jinými bezesporu vízová politika, kvalita ubytovacích zařízení a doprovodných služeb, vzdělávání profesionálů v cestovním ruchu a jejich snadnější zapojení do praxe a podpora rozvoje cestovního ruchu v Evropských zemích tak, aby byly atraktivní jak pro turisty mimoevropské, tak pro turisty vlastní.
V oblasti vízové politiky je třeba soustředit se na spolupráci se zeměmi, jejichž turisté výrazně více utrácejí za služby cestovního ruchu, tedy s Čínou, Ruskem nebo některými jihoamerickými státy. Zároveň je potřeba starat se o to, aby pro turisty ze vzdálenějších destinací nebyla Evropa vnímána jako homogenní region, v jehož rámci je naše země mnohdy pod rozlišovací schopností turisty.
S tím je úzce spojena otázka efektivní komunikační strategie směrem k třetím zemím tak, aby Evropa byla vnímána jako atraktivní turistické destinace, která svojí rozmanitostí dokáže oslovit nejen turisty mimoevropské, ale i turisty z členských zemí a podnítit tak jejich zájem o cestování v rámci evropského prostoru.
Členské země rovněž kladou důraz na podporu vzdělávacích programů, které zajistí studentům lepší zapojení do praxe. Vedle toho je zájem o posílení vzdělávání na základních školách tak, aby byly děti vychovávány k zodpovědnosti za prostředí, v němž se pohybují a byly tak v budoucnu zodpovědnými turisty.
Velmi živá debata probíhá nad otázkami sjednocování klasifikace hotelů a ostatních ubytovacích zařízení, protože si stále více zemí uvědomuje, že srozumitelné označování kvality hotelů přispívá nejen k vytváření férovějšího podnikatelského prostředí, ale je nesmírně důležité zejména pro turisty samotné, kteří v současnosti nemají jasnou garanci toho, jaká kvalita odpovídá jakému počtu hvězdiček v jednotlivých členských státech.
Česká republika prostřednictvím Výboru pro cestovní ruch a dopravu Evropského parlamentu, jehož jsem členem, je v této gradující debatě velmi aktivním partnerem, protože si uvědomuje, že tento klíčový dokument má šanci na dlouhou dobu ovlivňovat směřování a podobu cestovního ruchu v zemích EU, tedy i v České republice.
Lisabonská smlouva dává Evropské unii nově kompetence i v oblasti cestovního ruchu. Není se co divit. Toto odvětví je velmi perspektivní, vytváří téměř 10 milionů pracovních míst, zejména v malých a středních firmách a více než 5% HDP EU. Proto se tomuto dokumentu věnuje tak velká pozornost. Osobně za stěžejní považuji udržení atraktivity Evropy pro příjezdovou turistiku. Ve vztahu k třetím zemím by se Evropa více otevřít a odstraňovat překážky pro turistické cesty. V tomto smyslu podporuji opatření na sladění procedur v oblasti udělování víz a mnohem intenzivnější spolupráci mezi různými členskými státy a regiony. Členské státy nemusí konkurovat mezi sebou, ale ze společných politik mohou vytěžit všichni.
