17. září 2012
Ve středu 11.září se v Nizozemí konaly parlamentní volby, které následovaly po nečekaném kolapsu pravicové vlády premiéra Marka Rutteho v červnu. Důvodem rozpadu koalice byla populistická a hlavně protievropská Strana svobody Gerta Wildeerse, která se nechtěla podílet na řešení současné krize v eurozóně. Předvolební průzkumy nedávaly příliš šancí na vítězství zdejší Straně práce PvdA v čele s novým lídrem Diederikem Samsonem, hovořilo se o zisku jen 17 křesel ze 150ti členného Parlamentu. Ovšem v posledních týdnech kampaně došlo k dramatickému zvratu a zdejší sociální demokracie získala 39 míst, dokonce ještě o 9 křesel více oproti minulým volbám před dvěma lety!
Percentuálně tedy volby skončily takto: pravicová liberální strana Marka Rutteho VVD (Lidová strana pro svobodu a demokracii) získala 26,6% (41 míst v Parlamentu), Strana práce PvdA získala 24,7% (39 míst) a jako třetí s velikým odstupem skončila Strana svobody Gerta Wildeerse se ziskem 10,1% (zisk jen 15 míst oproti minulým 24). Na čtvrtém místě zůstala Socialistická strana, favorizovaná v předvolebních průzkumech, s 9,7%. Celková volební účast byla 74%.
Tyto volby ukázaly několik zajímavých skutečností: zcela propadly malé strany jako křesťanští demokraté a zelení. Velmi pozitivně se hodnotí propad Strany svobodných, která svou nesnášenlivou rétorikou jak vůči Evropské unii, tak i vůči přistěhovalcům (a to i například vůči migrantům za střední a východní Evropy), velmi poškozovala obraz Nizozemí. A co je též velmi zajímavé, zdá se, že voliči se opět vrací k tradičním středovým stranám a už nevěří malým, často nekonstruktivním stranám, s kterými bylo těžké udržet různorodé koalice. Tradiční levice a tradiční pravice tedy získaly v Parlamentu většinu, což se nestalo za posledních 20 let.
Nyní se očekávají povolební vyjednávání mezi liberální stranou VVD a sociální demokracií. Obě strany sice nepřipustily během volební kampaně společnou koalici, ale významně je spojuje jejich proevropský postoj a názor, že je třeba se aktivně podílet na řešení krize v eurozóně a podřídit se i přísným podmínkám Bruselu při stabilizaci holandské ekonomiky. Obě strany se též shodují na potřebě šetřit, ale už se příliš neshodnou na míře výdajů. Sociální demokracie upozorňuje na velmi negativní důsledky politiky škrtů evropské pravice a zastává názor, společně s našimi partnery ve Straně evropských socialistů (PES), že je třeba určitých výdajů pro zajištění růstu, pro tvorbu pracovních míst a pro zajištění sociální soudržnosti.
Držíme tedy do povolebních vyjednávání našim holandským přátelům palce a těšíme se, až jim budeme moci osobně pogratulovat na Kongresu PES na konci září v Bruselu.
