5. března 2013
04.03.2013
Vítám fakt, že Senát dnešním hlasováním reálně splnil roli ústavní pojistky. Pokládám žalobu na prezidenta za poslední možnost, jak upozornit na řadu ústavně velmi problematických kroků prezidenta Klause. Jde o to znovu na tyto kroky veřejně upozornit, vyvolat společenskou debatu a vytvořit napříště takovou situaci, aby se překračování či nedodržování pravomoci prezidenta neopakovalo.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD
01.03.2013
Jednou z dlouhodobých priorit sociálních demokratů je úsilí o spravedlnost, rovná práva a příležitosti pro všechny bez rozdílu, včetně rovnosti lidí před zákonem. Proto ČSSD od samého počátku jednoznačně nesouhlasí s amnestií prezidenta republiky Václava Klause a premiéra Petra Nečase tunelářům, korupčníkům a pachatelům závažné trestné činnosti. Tato amnestie významně přispěla k prohloubení frustrace ve společnosti, posílila nedůvěru lidí ve spravedlnost, zmařila léta práce policie a soudů a zásadně ztížila možnost odškodnění desítkám tisíc občanů poškozených amnestovanou trestnou činností. Zároveň dlouhodobě a veřejně nesouhlasíme s dalšími spornými kroky prezidenta republiky Václava Klause spočívajícími v neplnění ústavních povinností hlavy státu, zejména v odpírání ratifikace mezinárodních smluv, nenavrhování soudců Ústavního soudu či nerespektování rozhodnutí soudů.
Prezident republiky skládá ústavní slib, ve kterém se zavazuje zachovávat ústavu a zákony České republiky.
Senát je ústavním orgánem, jemuž dosud výlučně náleží oprávnění iniciovat řízení před Ústavním soudem k posouzení odpovědnosti prezidenta republiky za jeho jednání, které směřuje proti demokratickému řádu republiky.
Senátoři mají plné právo se - v případě důvodných pochybností týkajících se ústavnosti zmíněných kroků prezidenta republiky - zabývat ústavní žalobou pro velezradu prezidenta republiky. Toto právo jim bylo svěřeno Ústavou a zákony a nemůže být zpochybňováno.
Chci se důrazně ohradit proti urážlivým slovům, která použil premiér Petr Nečas ve svém vyjádření k ústavní žalobě na prezidenta republiky. Jedním z důvodů žaloby je amnestie největších českých tunelářů, která zcela popírá principy spravedlnosti a právního státu a která dosud nikým nebyla jasně vysvětlena. Každý v jakékoli veřejné funkci musí být připraven nést odpovědnost za své činy nejen v právní, ale také morální a etické rovině, politici především. Hanbou není na podezřelé činy veřejně upozorňovat, všemi ústavními prostředky s nimi bojovat. Hanbou je podobné amnestie podepisovat a omlouvat.
Považuji žalobu na prezidenta republiky pro velezradu za poslední možnost, jak na řadu dlouhodobě ústavně problematických kroků hlavy státu znovu veřejně upozornit, vzbudit společenskou diskusi a napomoci vytvořit napříště takovou situaci, která zabrání tomu, aby se například podobná amnestie tunelářům a korupčníkům kdykoliv v budoucnu opakovala.
Podle předkladatelů senátní žaloby je cílem ústavní žaloby na prezidenta republiky pro velezradu dosáhnout rozhodnutí Ústavního soudu, ve kterém se vyjádří ke každému jednomu tvrzení o protiústavním jednání prezidenta, zda jím byl či dosud je narušován demokratický řád státu, a podá tím autoritativní výklad mezí ústavních pravomocí prezidenta, čímž se předejde porušování Ústavy a podobným sporům mezi jednotlivými ústavními institucemi do budoucna.
Věřím, že tuto výzvu k aktivní obhajobě ústavnosti Senát a posléze Ústavní soud vyslyší.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD
Současný prezident republiky se často dopouští jednání, která odporují ústavě České republiky a jejím zákonům. V některých případech popsaných v návrhu ústavní žaloby se jedná o zásadní ohrožení ústavnosti a zákonnosti, které lze kvalifikovat jako jednání směřující proti svrchovanosti republiky a proti jejímu demokratickému právnímu řádu a které tak dostatečně odůvodňuje závěr, že jsou naplněny znaky velezrady podle čl. 65 odst. 2ústavy ČR a podle zákona o ústavním soudu.
K podání ústavní žaloby je podle čl. 65 ústavy oprávněn Senát. Ten by neměl být netečný k opakovanému a závažnému porušování a znevažování práva ze strany současné hlavy státu. Je povinností Senátu chránit ústavnost a měl by proto využít svého práva, či dokonce povinnosti podat ústavní žalobu na prezidenta, pokud jednání prezidenta naplňuje znaky velezrady.
Smyslem podání žaloby je ochrana ústavnosti nejen ve vztahu k jejímu současnému porušování dosavadní hlavou státu. Žaloba může sehrát významnou edukativní a preventivní roli. Lze téměř s jistotou očekávat, že Ústavní soud se bez ohledu, zda žalobě vyhoví nebo ji zamítne, v odůvodnění rozhodnutí vysloví k jednotlivým tvrzeným protiprávním jednáním prezidenta a sdělí svůj názor na meze výkonu pravomocí prezidenta v těchto oblastech. Jasným výkladem lze do budoucna předejít ústavním sporům, případně ústavním krizím.
Podání žaloby je tak žádoucí nejen kvůli její zjevné věcné odůvodněnosti, ale i kvůli výkladu mezí ústavních pravomocí jednotlivých ústavních orgánů.
Žalobu je nezbytné podat do skončení mandátu prezidenta, tedy nejpozději 7. března 2013. Nejméně 27 senátorů musí v dostatečném předstihu podat návrh organizačnímu výboru spolu se žádostí o svolání mimořádné schůze Senátu.
V Praze dne 11. února 2013
Jiří Dienstbier
Návrh ústavní žaloby na prezidenta naleznete níže v souborech ke stažení.
