Petříček je pro bezletovou zónu, Rusko do většího konfliktu prý nepůjde

23. března 2022

pořad Rozstřel/iDnes.cz 21./22. 3. 2022: Západní demokratické státy se nesmí nechat zastrašit ruskými výhrůžkami, řekl bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček v pořadu Rozstřel na iDNES.cz. Rada bezpečnosti podle něj zbytečná není, ale v současnosti, kdy jeden ze stálých členů nekoná v souladu s Chartou OSN, svůj význam postrádá.

tomas-petricek-3_13.jpg

ZÁZNAM POŘADU ROZSTŘEL ZDE

„Kolektivní bezpečnost vždy měla své mezery. Ukrajina nás probudila do světa, který jsme nikdy nechtěli, aby vznikl,“ řekl v úvodu pořadu Petříček. Zásadní problém vidí v tom, že Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, kvůli čemuž má právo veta. OSN má potom velmi malé možnosti k tomu, aby nějak do konfliktu zasáhlo.

„Měli bychom se bavit o tom, jak omezit možnost jednoho státu blokovat činnost OSN. Právě to často činí z Rady bezpečnosti orgán, který není schopen reagovat na krize a konflikty,“ řekl Petříček. OSN podle něj zbytečná není, ale ve chvíli, kdy člen Rady bezpečnosti nekoná v souladu s Chartou OSN, tak svoji funkci postrádá.

Rusové během invaze na Ukrajině bombardují a ostřelují cíle s civilisty a dětmi. Na Ukrajině dochází podle Haagu k válečným zločinům. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující to, co se na Ukrajině odehrává, a svou silou zatím Rada bezpečnosti Organizace spojených národů nebyla schopna téměř ničeho, coby zabránilo další agresi Rusů vůči Ukrajině.

Reforma OSN a návrat k původnímu poslání

„OSN nemá svoji armádu. Spoléhá na to, že členové budou konat v duchu Charty OSN a mezinárodního práva. Pokud se to porušuje ze strany člena Rady OSN, tak je OSN zbytečné,“ řekl Petříček.

Cestou je podle Petříčka reforma OSN, jelikož svět dnes vypadá jinak než po druhé světové válce. V Radě bezpečnosti mu chybí státy jako například Indie nebo Brazílie nebo třeba Evropská unie jako celek.

„První krok je, aby se OSN vrátila ke svému původnímu poslání, a to je řešit bezpečnost a mír ve světě. V posledních letech v kontextu klimatické změny, ekonomických a sociálních problémů ve světě, se OSN soustředila na tyto témata. Otázka bezpečnosti šla trochu stranou,“ řekl exministr. Podle něj bude potřeba vytvořit mechanismy, které prohloubí důvěru hlavních aktérů mezinárodních vztahů.

Podle Petříčka je potřeba také posílit Evropskou unii a její pozici v mezinárodní politice. Exministr ocenil krok unie k vytvoření vlastní armády. „Je to krok správným směrem, i když jsou některé věci, které bychom mohli rozporovat. Je to pět tisíc vojáků. V dnešním světě by se dalo říct, že to není moc, ale je to takový zárodek v oblasti obrany,“ sdělil.

Větší konflikt není pro Rusko udržitelný

Rozšíření konfliktu mimo ukrajinské území by podle Petříčka vedlo k Evropské nebo světové válce. Toho se ale podle svých slov ze strany Ruska neobává.

„Větší konflikt není pro Rusko udržitelný. Ukazuje se, že Ruská armáda rozhodně není v dobrém stavu. Pokud by kdokoliv v Moskvě přemýšlel o rozšíření konfliktu, tak by se dostal do střetu s moderními ozbrojenými složkami ať už Evropy, Spojených států nebo Kanady. Kdokoliv soudný nemůže o tom přemýšlet seriózně,“ uvedl Petříček.

Demokratické státy ale musí dělat pro zastavení agrese vůči Ukrajině víc. Měly by se podle něj naučit používat další nátlakové diplomatické nástroje. „Musíme ukázat, že jsme připraveni na to, že i ten nejhorší scénář se naplní. Pokud budeme neustále ustupovat, tak to nutně nepovede k tomu, abychom dosáhli míru,“ sdělil exministr. Nyní by se měla nadále stupňovat podpora ukrajinské armády, umožnit bezletovou zónu nad Ukrajinou a vyvíjet na Rusko tlak dalšími sankcemi.

„Nepřistupujme na to ruské strašení, nemůžeme se podvolovat tomu, že nás agresor tlačí do kouta. Musíme z toho kouta vylézt a ukázat, že my nejsme bezzubí,“ řekl. „Můžeme přemýšlet o tom, jak stupňovat tu podporu, a jak vyvíjet další tlak na Rusko,“ sdělil Petříček. Konec konfliktu očekává ze strany Ruska.

Vstup Ukrajiny do NATO by nyní podle Petříčka příliš nezměnil. Není si ani jistý, zda Ukrajina o členství v NATO stále stojí. „Cíl, proč Ukrajina chtěla do NATO byl, aby se předešlo válce. Ta válka ale propukla. Členství v NATO by to asi nezměnilo,“ míní Petříček.

zdroj: pořad Rozstřel/iDnes.cz 21./22. 3. 2022 odkaz zde

Blogy